PLÁNOVÁNÍ INFORMAČNÍHO SYSTÉMU 1.
– úvodem je nutné si uvědomit, že existuje rozdíl mezi tím jak dosahujeme konkrétního cíle (předmětu řešení, nebo hl. funkcí) pro které, je IS vyvíjen a mezi kvalitativním vývojem (vyspíváním) informačního systému
– první případ je řešením již dříve zmíněného životního cyklu IS a vztahuje se pro jediný konkrétní IS
– druhý případ je vztažen k časovému vývoji bez ohledu na vnitřní funkce, které IS zabezpečuje; jsou tak definovány úrovně vyzrálosti systému
– plánování představuje stadia růstu (zralosti) – „človíčka“
– je podstatné to, že završením jeho osudu je dosažen stav „Q“, tedy fungování s garantovanou kvalitou
– v praktickém případě u konkrétního IS je důležité, abychom uměli definovat jeho stádium vyspělosti
– existuje několik modelů, jenž popisují zralosti IS, pro názornost:
1. Počátek
– stav existence výpočetní techniky v podniku je zcela živelný
– existují „sem a tam“ fungující aplikace, nebo vlastním vývojem zhotovené programy, většinou na úrovni uživatele koníčkáře typu „Maker“
– nikdo nic neřídí a nikdo se společně o stav IT nestará
2. Rozšiřování
– většinou si toho někdo všimne na bázi tiskové sestavy – tento pak začne podporovat nákup IT
– efektivita „ostrůvků“ IT není příliš výrazná a očekávání nejsou většinou naplněna
